Aktuality

Topení dřevem je stále cenově výhodnější v porovnání s plynem či uhlím. A už není jen doménou „starých“ domů, ale naopak se stále častěji zavádí i do novostaveb. Ne nadarmo se říká, že teplo ze dřeva je teplejší než to plynové.

Při topení dřevem vzniká v průměru 2,5 kg popela na 1m³ suchého dřeva. Tento přírodní materiál je bohatý na živiny a je hřích ho na zahrádce opět nevyužít.

Nejcennější složkou popela je vápník, jež je obsažen zhruba v 25-30 %. Draslíku nalezneme v popelu 6-10 %. Dále popel obsahuje cca 3% fosforu a 5 % hořčíku. Popel je rozpustný ve vodě a jeho pH dosahuje hodnoty 12.

Vápník a draslík obsažený v popelu je vhodný především pro drobné ovoce, cibuloviny, okrasné dřeviny a plodovou zeleninu.

Vysoký obsah vápníku však může vést ke zvýšení pH půdy, proto je vždy lépe hnojit až po rozboru půdy. Jako orientační množství považujeme 0,5 a 2 kg popela na 10m2. Dávku snižujeme u půdy bez potřeby vápnit a naopak zvyšujeme tam, kde je potřeba vápnit více.

Při použití popela, postačí následně dodat do půdy již jen dusík.

Pozor ke kyselomilným rostlinám dřevěný popel nikdy nepatří, neboť obsahuje hodně vápníku.
Hlavně rododendrony jsou na zvýšení pH půdy velice citlivé, proto je s popelem obcházejte „velkým obloukem“.
Jak je „čistý“ popel ze dřeva pro zahradu přínosem, tak naopak popel z uhlí i briket je plný škodlivin, proto bychom tyto popely neměly sypat ani do půdy ani do kompostu.